HRA
Jsem jako kostka na vrhání
hadrová panenka
jež začne třepat ručičkama
když slyší dětské cupitání
a kapky deště
tančit za oknama
Jsem jako kostka na vrhání
opilým hráčům zaprodaná
hledajíc sama uplakaná
tečky, jež rozprchly se
do svítání
Jsem jako kostka na vrhání
s níž kdosi hodil
a nepadla mu žádná strana
Nedávám ST!*** za smutek, či bolest, která na mě z dílka dýše... je to za tu upřímnost, uvědomění a proto je potřeba to změnit... někdy jsme jako loutky a kdos tahá za provázky... není to láska, není to přítel. Buď vždy sama s sebou a dokaž někdy také řéci ne, tak už dost!
17.07.2011 10:52:00 | NikitaNikaT.