Tvé srdce
pluje v bolestných slzách
ztracených vzpomínek
jen tak ho unáší proud
ticha a bezvětří
smích
a tu touhu v očích
už nikdy nespatří
tvé tělo
plyne jako čas
rozložené na atomy krás
tvá duše
cestuje do fantazie
kde láska tak slepá
miluje i své nepřátele
tvé hříchy
už nepálí
narostly jim křídla
a letí
neznámých světů
aby procitla
tvůj život
je éra
poušť i oceán
nepopsatelných zážitků
hory i jezera
ale životní láska
byla jen jediná!
Ano, osobně si také myslím, že taková ta skutečně opravdová láska je jenom jedenkrát za život... někdy je blízko a my ju nevidíme, ondy ju máme a přesto si jí nevážíme... je to těžké. Ondy osudová náhoda o všechno nás připraví.
21.07.2011 17:12:00 | NikitaNikaT.