Anotace: 07.08.2011
Něžná, vlhká pohlazení,
postupujíc níže...
U očí ti začínají,
srdci tvému blíže...
Tak jemně hladí tvoji kůži,
to nikdo jiný neumí..
to mluví tvá duše!
Kdesi z duše - její nářky,
slova co by chtěla řvát...
nebo když miuješ kohosi
a on tě nemá ani rád...
Pak duše tvá přes city mluví,
sama sebe hojící,
začnou vlhnout tvoje tváře
oči - slzy ronící...
Nádhernější obraz o slze jsem v životě nexlašela ani nečetla. Žasnu :-)
08.08.2019 01:02:50 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
Nádherná! Tohle by si měl přečíst každý kdo se stydí/bojí brečet. Nikdy jsem nevěděla jak přesně ty pocity u pláče pojmenovat, ale tohle? Prostě bomba!
11.09.2011 01:32:00 | Anye