Tam kde...

Tam kde,
Luna nedá spát novým zítřkům...
Tam já,
naleznu svojí naději...

A ulehnu,
pod nebem plného hvězd...
Tam vedle jmen všech velikánů,
co skládali ze slov příběhy...

A v kapkách rosy,
uschovám beznaděj...
Nechte ji,
ať se vpije do země...

A do poklidného jezera,
pustím po vlně svojí duši...
Právě tam bude snít,
o všem čistém...

A moje tělo,
ponořte do lesa..
Do toho tichého a velkého lesa,
právě tam kde samota stává se chtěnou...

Až potom,
můj duch nalezne klid...
A v lučním kvítí,
snad i mír...