V středu louky stála
bosa, ruce v klínu
plakala i divoce se smála
držíce smuteční květinu
sama byla
opuštěná i zavržená světem
v kapkách deště vlasy si myla
a byla pro smích dětem
kéž kameny naň házejí
lidé si přáli
že dobré duše mizejí
dívce pohřební píseň hráli
ruka nenávisti s osudem
přejíce si třesou
když tu divku spolkla zem
v truhle další nesou
Vidím, že jsme na tom s náladou asi tak podobně, ale musíme věřit, že bude lépe. :-) Tvé básniyky jsou pěkné jen moc smutné...
10.02.2006 22:59:00 | ona
Celou dobu vidím Viktorku od splavu, krásně ve verších vystiženou, jen poslední řádka mě probudila, jako by byla odjinud..
10.02.2006 17:50:00 | Buližník