Bláznům se náruč zavírá

V středu louky stála
bosa, ruce v klínu
plakala i divoce se smála
držíce smuteční květinu
sama byla
opuštěná i zavržená světem
v kapkách deště vlasy si myla
a byla pro smích dětem
kéž kameny naň házejí
lidé si přáli
že dobré duše mizejí
dívce pohřební píseň hráli
ruka nenávisti s osudem
přejíce si třesou
když tu divku spolkla zem
v truhle další nesou