Studená...

Sedíš na zemi, zkroucená, něco tě bolí,
kolikátou hodinu ti tečou slzy nevíš,
nepočítáš, trpíš...
držím tě v náručí, bezmocný,
hladím ti mokrou tvář,
zarývám si do paměti tvůj prozebný pohled...
pláč hraje do temné tiché noci,
probouzí se noční zvěř,
vlci vyjí na poplach,
oči jak studny, plné vody,
vylívají se,
stisk tvé ruky polevuje,
teď už jemně hladíš,
prosíš o polibek....
Prsty češu ti vlasy,
skláním se k tobě, princezno,
máš studené rty...

Mluvím k tobě...nepláčeš,
držím tě v náručí...spíš.