Anotace: Na lodi na Kornati jsem opět prožívala v osamění deprese... opět o smrti a stesku...
Sbírka: Deprese v Chorvatsku
Když přichází noc
a slzy jsou tu zas,
deprese získává svou moc,
však s ní energie má ubírá čas.
Proč bych tu měla nadále býti,
když již nechci žíti.
Sama sebe již nadále nechápu,
vezmi si mě, zlo ukryté v drápu.
Andělé mí strážní,
pomozte mi, prosím, od těch vášní...
Zabít se by bylo tak krásné,
však zadržte mne a povězte: "Blázne"
Takže nejdříve zhodnotím dílo dle toho jak je napsané, opět první sloka velmi povedená, ale pak už to trochu vázlo v rytmu.
A teď k tomu co báseň říká, vztyč hlavu a neboj se, bude lépe.
Nejtěžší na životě je právě žít ho,
tak se neboj a žij :-).
S úctou
Azazen
24.09.2011 08:48:00 | Azazen
vykašli se na deprese...chjo...furt nepochopím, z čeho vy mladí máte dneska depky....nás v mládí krmili komunisti chlístama, že co nevidět bude atomová válka, na škole nás nutili furt si natahovat masku a běžet do krytu...svou oblíbenou muziku jsme si v krámě ani jinde nesehnali, ale dali jsme si ruma a bylo fajn :-)))
tak trochu života, kočko....jsi mladá....bodík máš za upřímnost...ahoj :-))
23.09.2011 02:37:00 | Houda