Anotace: k této básničce mě vedla skutečná realita. Po smrti osobi,kterou jsem znala pouhý rok,ale i tak málo stačilo na to,aby mi uvízla v srdíčku
přišel si pro ní i když nebyl ještě její čas
"měla by ses rozloučit" našeptával jí neznámí hlas
Když to všem říkala,věřit jí nikdo nechtěl
vždyt je mladá,skončit život jí ještě nesměl
A když přišel její soudný den a smrt se vkradla do domu
nepřinesla nic víc,než ohromnou pohromu
Vdáli je slyšet siréna,jak sanitka se rychle blíží
podivné myšlenky se všem v mysli výří
Nikdo nezapomene ty stěny pokoje
kde vzaly jí duši, tak to prostě je
Byla mladá a času by měla mít ještě dost
né, se všude prosit o pomoc
Všude po ní zbyl jen smutek a prázdný dum
plno lidí by rádo vzalo pistoli a udělali bum
jenže ona všem ukázala jak moc si vážit života
Ukázala,že každý musí za život bojovat
Popsala jsi jednu velmi smutnou událost. A vlastně ani nevadí, že ti trochu ujíždí rytmus a sem tam se vloudí pravopisná chybka. Prostě je to velmi upřímná báseň. A to není málo.
14.09.2013 18:47:59 | danaska
odešel ten co zůstat má..
slova útěchy jsou němá
důležité je život žít..
hlavně pak za Ty, co museli odejít
26.09.2011 17:37:00 | čas.běží
První dva verše mi přijdou nerytmické.
Ne, že by rytmus musela báseň nutně mít, ale ta tvoje vypadá, žes jej tam mít chtěla.
26.09.2011 16:13:00 | René Vulkán