Cítím se jak rozkvetlá květina,
která je ve své plné kráse,
jen co uběhne krátká hodina,
mé kvítky uvadají zase.
Kéž by mě někdo zaléval,
a soucítil by se mnou,
lásku by ve mě zanechal
zrušil mou stránku temnou.
Začla bych i měnit barvu,
vyrůst do krás nebeských,
neztratila bych se v davu,
v sedmikráskách obecných.
Mé štěstí je daleko (v Německu) a občas bych také potřeboval častěji zalévat.. Ale neboj, vo tom ten život je. Jednou si dole jednou nahoře.. Taky pěkný. Takhle piš. To ti sedí.. :)
25.02.2006 14:58:00 |