Postavte mě ke zdi!

Postavte mě ke zdi!

Anotace: můj život je jako vyhořelá pláň...

Postavte mě zády
k oprejskaný zdi
a pokud možno
k tý nejvíc šedivý!

Potom se mi strefte
přímo do čela a to
mi tedy věřte,
že jsem takhle
skončit nechtěla!

Až pak budu padat
k zemi, jako pápěří,
bude někdo plakat?
Ne - tomu nevěřím!
Komu z lidí na mě
asi záleží - nevím..
Prosím, zastřelte mě,
vždyť za nic nestojím!

Bez tebe jsem jako
prázdná vyhořelá pláň.
Můj život je už jenom
lovci dostižená laň...
Autor Hana Trnková, 26.02.2006
Přečteno 189x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Co pak se děje Hani? Nemíváš tak depresivní verše... I když Tvých několik posledních bylo hodně smutných. Jaro je už za dveřmi. Sice ještě nemá ten správnej klíč, ale jeho průvan kolem futer začíná být cítit. Usměj se a sněženky se přetrhnout, aby byly jako dárek ve Tvé váze... Báseň je to nádherná, ale jak jsem říkal, pro mě strašně depresivní. Stovečka.

26.02.2006 12:40:00 | Buližník

Tleskám... asi nejlepší co jsem tu za dlouhou dobu četl... fakt super po všech stránkách... nevidím jedinou věc co by se tomu dalo vytknout a to já jsem velkej rejpal :-) takže za 100 a hlavu vzhůru...

26.02.2006 09:47:00 | Manik

No já nevím, jestli tvou výzvu bude někdo následovat ;-)
Myslím, že by se tady rádi stříleli jiní - navzájem.

26.02.2006 00:14:00 | janewe

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.10 | Facebook, Twitter