Vítr a Kapka

Spadla kapka na temnou pavučinu,
a šeptala větru do duše,
vítr přemlouval kapku kčinu,
a slíbil jí, že jí pomůže.

Kapka si přeje žít,nechce zemřít,
jako vítr nesmrtelná být touží,
vítr by jí chtěl slzičky utřít,
a napravit to co ji souží.

A tak dál spolu rozmlouvali,
a zamilovali se do sebe,
tak vroucně se milovali ,
a zjistili,že je nebe a svět nezebe.

Slunce se náhle probudilo,
začalo do oken pražit,
a tak kapce hlas nadobro udusilo,
aniž by jí nechalo kousek života prožít.

Vítr jí na pozdrav smutně zavlál,
a tiše se s ní loučil,
u pavučiny křídla svěsil a stál,
byl rád, že se lásku vnímat naučil...