Rozloučení

Tak jako západ slunce,
tak jako červánky na nebi,
já naposled pohladím tvé líce
a na víčka tě políbím.

Pak jen sledovat budu tiše,
jak slunce za zenitem se ztrácí,
stejně jako tvoje přenádherná duše
rozplývá se, ze známého světa mizí.

Vodou omývám tvou bílou kůži
snad abych hříchy smyla,
kterých se na tobě dopustili druzí
během tvého krátkého života.

Naposled dotknu se tvých rtů,
ale jen chlad ucítím.
S tvými spojím konečky svých prstů
a nechám tě v klidu snít...