Složítí lidé

Chtěli jsme se
Kdysi
Přiblížit
Čtyřem dohodám
Pomalu kráčet v míru
Před plamenem s hudbou ptactva

Pamatuji před rokem
Teď dere se mi
Do kostí,že byl to
Pouhý krok
V paměti mám rok

V tichu děláš
Barevné zázraky
Můj rajský ráj o čtverci
Teď tvůj je celý

Přemítám vedle
V pokoji
„Aspoň na kafe bys šel?“
Neboj se
Nechci tě vlastnit
Jen pár minut si
Něco přát

Zachytnem si prsty
Každý z nás ze stejného těsta
Já i ty – lidé s láskou složití

Na dně hrnku v tichosti
Najdeme pravdu snáz než

Tisíc slov ,než tisíc dotazů…
Vyřknu je
S hlavou hořící
A tvé oči v sloup

Vždy´t slova
Jsou
Někdy víc než sůl
Mžouráme po stole
Se smyčkou v oku
Po levém boku
…………….A nemůžeme svá hrdla rozevřít