Snílek

26.04.2006 14:18:00   frangir

Hmmmmmm Tebe si, jak tak koukám, taky řadím mezi moje oblíbený :)

21.04.2006 12:37:00   Hary_nš

Znovu si to čtu a z rádia mi k tomu zaznělo od Mobyho "Why Does My Hearth Feel So Bad" - nemohu dodat víc než:
"Snílku, nezabili Tě, jen jsi usnul mrákotným spánkem pod černým závojem. Určitě se záhy probudíš, jako v pohádce o sněhobílé princezně - a víme, i jak ..."

21.04.2006 10:37:00   Movinecka

Souhlasím s tanickou, nádhedné dílko..100

20.04.2006 21:50:00   Pavel Kotrba

moooc se mi líbí má náboj

20.04.2006 20:09:00   Epona

Asi jsme všichni ustrnuli na té dětské houpačce. Jednou jsme na jedné straně a hned zase na druhé, ale když se nehoupe, to už pak člověk jenom přežívá. Lepší slzy v očích než prázdný pohled...občas si ta dušička dělá, co chce a ne co bychom chtěli my. Nějak mě vždycky přinutíš přemýšlet i když studentská moudrost praví, že to bolí. Krásná báseň.

20.04.2006 18:34:00   destree

nádherný...já nemám slov...jdu si to přečíst ještě jednou...

20.04.2006 17:51:00   Hary_nš

Život je vlnící se moře, na kterém musíme surfovat, ať se nám to líbí či ne. Nikdo nemúže naskočit hned na vrchol vlny, i nejlepší surfař musí trpělivě čekat v úpatí. A když nás životní vlna vynese vzhůru, je již na každého dispozici a umu, jak dlouho dokáže po ní jet - ale nakonec každý sjede jednou dolů. A opět jeden naskočí na další vlnu snadno, jiný se trápí dole, než ho aspoň malá vlnka potěší.
Vyhlížej vlny co Tě vynesou co nejvýše a uč se surfovat, Mandarinko, ať jedeš na vlně co nejdéle ...

20.04.2006 16:25:00   Skalnička

divukrásné metafory...

20.04.2006 15:32:00   Kristýna M

tři krát krásné...
takže třikrát 100...
ale to by nebylo fér...
tak jenom jednou,promin :)