Odhozená osudem
Odhozená osudem
Anotace: ....
Odhozená osudem do prachu cesty,
prodírám se životem za slunce i v dešti.
Ve snech stavim si vzdušné hrady,
poznávam, kolik je na světě zrady.
Snažím se pochopit druhé lidi,
kdo ale do duše ostatních vidí?
Oči své zavírám,
srdce však buší,
bránu snů otvírám
a já jdu opět dál.
V srdci mám pláč,
na rukou okovy.
Slzy mi stékají po tváři,
na život vzpomínám
a pomalu usínám.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk03.06.2006 08:52:00 uživatel smazán
Povedené a trefné.
22.05.2006 05:37:00 Arakkis
Čtu si tvou další báseň a opět je skvělá a opět moc smutná... Život se zdá být občas příliš krutý a nespravedlivý, ale nesmíš ztrácet naději... Dokud budeš doufat, věř, že jednou se ohlédneš a budeš se všemu jen smát... Snad to bude brzy...
22.05.2006 03:55:00 Nausika
Tu myšlenku máš pěknou, jen podle mého moc stručně vyjádřenou, chtělo by to možná víc si pohrát s metaforama a tak. Myslím, že by to té básní dodalo úplně jiný šmrnc.
