Smrt
Smrt
Anotace: Jednou to přijde...
Bijící zvony, hrotí mou bolest,
lopaty hrobníků, výší můj žal,
zástupy hostů, potoky slz,
srdce sevřená v bolesti.
Smuteční věnce, zdobí mou rakev,
na cestě poslední, nikdy nespatřím Tě zas,
do kopky temné, jak nicota sama, budu dnes uložen.
Uložen ke spánku, požehnán knězem,
spuštěn do hrobu, zasypán zemí.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk20.08.2007 00:21:00 uživatel smazán
Hm nádhera na mě už to po přečtení tohodle přichází
15.06.2006 21:59:00 Attila Sz.
Máš ve všem pravdu, ale to co čteš, neodpovídá realitě,mému rozpoložení atd.. Já jen tak píšu, nic víc v tom nehledej..Ale jinak děkuji za tvůj komentář
15.06.2006 12:47:00 Ťunťa
Poté, co jsem si přečetla tvé výtvory, upadla jsem do smutné melancholie. Víš, sama jsem zažila dobu, kdy na mě všechno padalo, na hřbitově jsem byla skoro jako doma...ale nezapomeň, že život jde dál a úsměv je lék, který částečně vyléčí naše rány. Ano, zůstanou jizvy ( některé tak velké, že je nelze přehlédnout), ale to není důvod k tomu, aby ses ničil. Ono hodně pomůže, když se člověk vypíše z problémů, ale největším léčitelem je láska a čas. A určitě přátelství. Tak hlavu vzhůru, nahoď úsměv a zkus přidat trochu optimismu ;O)
