Ve vteřinách, kdy o život bojuji,
v minutách, kdy lapám po dechu,
v hodinách kdy slova spojuji
a týdnech bez oddechu
ptám se sama sebe a ptám se možná všech,
proč život je tak krutý a ne hezký jak v mých snech.
Vteřina krutá nelítostná je,
minuta všechno tiše sleduje.
hodina brouká si smutnou písničku,
v týdnu chci smát se aspoň trošičku.
Snad pro ty chvíle,
kdy slunce ozáří i tvoji tvář,
kdy poznáš, že poradil ti snář
a vychutnáš si i trochu štěstí..
ty trable, přece jen jde snésti.
05.06.2006 17:40:00 | Krtica