Anotace: ...
Bojím se něco říct,
a tak neříkám nic,
přesto vím,že chci víc.
Bojím se otevřít oči,
bojím se země,
která se točí.
Bojím se slz,které pálí
a toho že mě to boli
bojím se i tvých jemných dlaní.
Bojím se,
že to bude krásné
a nic nebude jasné.
Pláču a nechci skončit
Nevyléčí mě ničí smích
Protírám si už tak dost červené oči
Vstávám a odcházím pryč
kde je ten můj vzácný smích
Bojím se že jsem ho ztratila,
kde je světlo vmých očich.
07.07.2006 19:27:00 Miro Sparkus
strach je od toho, aby měl člověk co překonávat .. ale jinak tě v podstatě chápu, i když já bych ty verše trochu upravil, je to takový rozházený, ale dobrý .. =))
11.06.2006 15:44:00 Kristýna M
ahoji..
ta předchozí byla tak trochu originálnější..
tady ta mi nevadila, ale váhala bych, kdyby mi někdo řekl, abych si ji přečetla znova... ale i to se stává a je dost možné, že je to zkrátka jen můj debilní problém...
09.06.2006 22:06:00 Pavel Kotrba
tentokrát se toho dá vytknout mnoho- verše, odporuješ si obšas v myšlence,.... ale jedno vím jistě těším se na další
08.06.2006 22:20:00 mončičátko
nemam sorry!!ale tak to staci kdyz budes chtit neco vedet tak se ptej!!
08.06.2006 20:25:00 uživatel smazán
neboj se...
strach brání životu
08.06.2006 20:15:00 mončičátko
to neděkuj to je přece samozřejmost,i když já mam vždycky taky radost za každej jakejkoli komentář...jen tak dál
08.06.2006 20:11:00 mončičátko
tak to už je lepší takový procítěnější,řekla bych!!docela k zamyšlení,hm??
08.06.2006 20:01:00 mončičátko
nesedí mi moc to rýmování,jinak je to ale pěkný,.....povedený od srdíčka