Anotace: ... .. .
Poslouchám ty staré úsměvy
zahnízděné v kachličkách
nemocničních toalet
Když rozeznívající tóny snů
po setmění ladí
své struny vzpomínek
Krátký povzdech
nad loučením s časem
Když v cigaretě zahrálo
praskající dřevo v krbu
vzpomínka hřejivá
A modrý dým
ladně se plouží k nebi
skrz mříže v okně
jako němá tanečnice
Ach, to jediné
divadlo tady...
Poslouchám ten šepot ticha
rozprávějící s hvězdami
vysoko na nebi
Když poztrácené tóny snů
doznívají v žalu
umírajících vzpomínek
Hojda Barčo,z týhle básničky mi jde husina po celym těle.Doufám,že to neni z Tvého života.Je to až bodavě opravdický.Jseš skvělá!!
02.07.2006 13:46:00 | older
Děkuji za Tvé umění básnit,za to,že jsem měla možnost být s Tebou, ač beze slov ,na jednom místě.A propadlík říkáš?Pokud nepropadneš v životě,tak o nic nejde.Všechno se dá zvládnout...opravdu.A co se báseňky týče je za plnou
01.07.2006 20:55:00 | Harr
"..Poslouchám ty staré úsměvy zahnízděné v kachličkách
nemocničních toalet.." -teda děvče, kam na ty obrazy chodíš...to je síla. Mě se líbí.
29.06.2006 19:03:00 | skaj