Probudil se v pekle,
byl večer,
ještě než světlo zahlédl,
už brečel.
Dnes zase nevstal,
ani on,
ani sluha -
za dveřmi schován.
Už to bude pět let co ho nezavolal.
Pět let co z lože nevstal,
pět let co sluha klečel.
Pět let, co nový král v posteli brečel.
Nevyhléd z okna do zahrady,
neviděl svého předchůdce popravu,
nenechal odhrnout lože závěsy,
nepustil z objetí její mrtvolu.
Nejedl ani nesnil,
jen spal,
a dál a dál a dál...
Opravdu mu za to kouzlem získaný trůn stál?
Pozoruhodné dílo. Klečel, brečel, nevstal, držel. Krásná slova, krásné verše.
17.07.2008 03:25:00 | Megalo'R
Nevím, na jednu stranu je to pěkné, na druhou jakoby nedopsané a jednoduché, až trošku najivní;)
01.07.2006 18:09:00 | BlackTangerine