Anotace: Nějaká starší věc..Z nitra růžového bloku...
Nemocniční chodby
po nocích vládnou tichem
A pode mnou tančí
můj odlesk
na podlaze...
Někdy na své cestě
počítám každou slzu
co spadla zbytečně
tam někde níž...
Nemocniční chodby
pláčí konečným zoufalstvím
A nade mnou křičí
můj anděl
své Sbohem...
13.02.2007 08:44:00 Zamilovaná do nezamilované doby
Barulko.. já byla listopad/prosinec ve špitále.. víš.. tolik jsem si přála, aby ten anděl řval. ječel.. abych mohla brečet.. tak, aby to nebolelo.. víš. a ono nic. jenom sestřička střídala sestřičku, budily mě s teplpoměrem, měly z toho velkou radost a já chtěla nebýt
03.07.2006 13:31:00 kulishak
druhá sloka je opravdu silná.umíš smutek hníst v rukou a dělat s ním krásný věci.
02.07.2006 22:25:00 Krtica
Máš z dřívějška pěkné poklady! Ty pocity z nemocnice jsi vystihla dokonale.