…v tajemném lese
uprostřed noci
tiše si nese
svou duši v kleci
dívenka bosá…
…hledá a bloudí
čím zvlažit tělo
smrt v patách loudí
i srdce by chtělo
přestat bít…
…před ní najednou
pohled věčný
a slabá v kolenou
drží se slečny
co ruku ji podala…
...tak přece…
má ji někdo rád
a duše z klece
začala se usmívat…
…už necítí chlad…
zrcadlí se mi jako by to bylo psáno a vlnách života i ten rytmus takový je
21.07.2006 15:44:00 | Pavel Kotrba
chtěla bych Ti napsat komentář, ale nějak se mi nedostává slov. Tak to nechám bez komentáře :-)
21.07.2006 12:54:00 | mamina
taky se mi líbí :o)
v tomhle podání... i smrt může být laskavá...
21.07.2006 12:25:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd