…andělské hlasy stékají po zdech,
tisíce černých ptáků krouží nad hlavou
z vybledlých retů táhne se vzdech,
to modlí se nad svou vlastní popravou…
…až poslední vlažná kapka krve zalije,
beznaděj vyplétající se z propasti kořenů,
pak přestane žít i zoufalá její naděje
a ona se konečně ponoří do věčných snů…
.
.
.
…adié…
Velmi povedené. V něčem mi to připomíná Pavla, což je docela velký kompliment ;)
21.08.2006 17:22:00 | Helois
takže zuzi to je nádhera zamáčkl sem slzu i ta forma se ti povedla
21.08.2006 16:21:00 | Pavel Kotrba