Anotace: komentář potěší.
Slovy nedá vyjádřit se, ten pocit, co právě mám.
Čím jen jsem já zasloužil se, že jsem stále tolik sám?
Tichá místnost, temná noc.
Kdo mi přijde na pomoc?
Nikdo takový tu nikde není,
zemřelo i pouhé snění.
Všude kolem tolik lidí,
ale slepí, mě nevidí.
Stačilo mi jen tak málo,
přesto se nic neudálo.
Nyní ležím v temný kout,
jsem připraven spočinout.
Další noc již žádný žal.
Smrti v náruč bych se dal.
Krutý osud jak stanovil,
samotu já nepřežil.
Nesmutni. Nic netrvá věčně. Sice ani to krásné, ale to smutné taky ne. Hmm?:o)
01.03.2008 18:31:00 | Muriel
Samota netíží tolik jako prázdná slova.
/Ivan Fontana/
..tvá slova by prázdná nebyla, ba naopak jsou plna tebe-prostoupena tvými pocity
..toho si cením, to se mi líbí..;)
10.05.2007 23:18:00 | Luczynka
Můžeš si být jistý tím, že nejsi v takovéhle náladě, situaci.. sám. Jsme na tom podobně s tím rozdílem, že já už ani neumím psát, pokud jsem to vůbec někdy uměla. Snad to za chvíli přejde. Jinak básnička dobrá.
22.08.2006 20:50:00 | marllichy
ach, znam moc dobre.
Snad
v kout ten tmavý
zabloudí
světlo malé
a Tvůj život
rozproudí
jako krev vše
živé...
22.08.2006 15:58:00 | sejko_no_pi
ha ha..tak ja pudu na tu výlohu...jo nejsem potomek Morseho haha doufam...teda
22.08.2006 13:30:00 | zlomený a nanicovatý -__-
pěkné ale depresivní. taková krystalizace té první básně. pokus se něco udělat ať se třetí báseň nejmenuje opět stejně! třeba přistup k pěkný holce na ulici a vlep ji pusu, nebo prostě rozflákni výlohu.. ale doma v koutě se samoty sotva zbavíš :o)
j.c.ben
22.08.2006 12:19:00 | j.c.