...zoufalství...
...zoufalství...
Střepy z rozbitých hvězd visí na řasách,
když jazykem rozřízl jsi nebe…
Odraz očí blyštící se v žiletkách
a utopené slunce v kaluži krve,
odevzdaně zaplakalo...
A smrt se hladově rozesmála...
když jazykem rozřízl jsi nebe…
Odraz očí blyštící se v žiletkách
a utopené slunce v kaluži krve,
odevzdaně zaplakalo...
A smrt se hladově rozesmála...
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
a mě přejel po těle mráz při čtění slůvek Tvých..spojených do děsivé metafory...
29.08.2006 10:45:00 | Marianka
už dost žiletek ale ta tečka na konci je v poho
28.08.2006 14:12:00 | Pavel Kotrba