=SAMA=

=SAMA=

Anotace: "...když přicházím nepozvaná...nečekaná....a stojím u domu ve Švermově ulici...."

Stojím u zavřených dveří,
zvoním...jednou...podruhé...potřetí...
Nic. Jen těžké a bolestné dusno
po srdci se rozlévá.
Černé myšlenky se usadily v představách.
Jak se mám zachovat?
Co mám dělat?
Čemu mám věřit?
Nevím.
Bojím.
Pláču.
Stojím.
U Tvých dveří.
Sama.
Tvé číslo vytáčím,
telefon nezvedáš.
Je pozdě.
Odcházím.
Slunce zapadá.
Chtěla jsem...nemám nic...
mé štěstí se rozpadá.
Jak střípky skla,
co nelze poskládat.
Autor Aniba, 29.08.2006
Přečteno 322x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře

Nezaslouží si tvůj smutek, to vím jistě...Víš co, domluvme se a dejme mu "deku"...nezvedat telefon, to se přece nedělá!!!

25.02.2007 21:14:00 | Navire

Anibko!?!?!? Co se děje?!?! Je mi z těch slovíček smutno?!?!

04.09.2006 17:25:00 | Dalimila

Co nato rict..snad jen moc pekne vyjadreni..

29.08.2006 20:21:00 | Lady Celebrian

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí