vězení

Anotace: možná někdo zná motiv...

Zavřený samotný na otázce ducha
pokoušíš se ustát ty nekonečná muka
možná se zdá býti to lepší
ale ty to víš že nic se nezlepší
každé ráno vstávat z pociten viny
a modlit se že to nejsi ty že to byl někdo jiný
v tvé hlavě tisíce otázek co neznají světlo
co je pravda a co lež? už se ti to spletlo
zase dohromady dáváš otázky víry a času
nebojíš se až budeš viset na provazu
teda spíše možná křeslo ti drží místo
nemáš ho jisté avšak jdeš tam najisto
vymlouváš se na boha a na úmysly soudu
protahuješ se a čekáš na vlny elektrického proudu
nezbytná chvilka promyšlení o útěku a strachu
víš že tíha je to velká nesmíš podlehnout tlaku
modlíš se naposled u svého známého světla
v uších cítíš stále ta slova co do očí ti vmetla
" nemohu ti věřit když jsem viděla tu pásku"
proč tu chodila? když ani naposled nemůžeš mít tu lásku
zavři oči pomalu se usaď, projížděj jsi vzpomínku
z hluboka se nadechni a čekej než zbaví tě toho plamínku