Smutný příběh

V městě, kde zvon rázně bil,
rybář se svou dcerou žil.
Dívka velmi krásná jest
a není to žádná lest.
I když bude bez věna,
nese jméno Liběna.

Mladý jinoch přichází,
o děvče se uchází.
To už ovšem lásku má-
statečného Jeroma.
Synem kováře on je,
s Liběnou se miluje.

Bude svatba velkolepá,
jenže láska, ta je slepá.
Podvečer svatby nadchází,
kol rybárny žhář obchází.
"Když nemám Liběnu já,
nebude jí mít ani on.
Připrav se, nevěstinko, na svůj skon."

Jednou škrtne, víc už ne,
vítr popel rozvane.
Spočteny jsou tvoje dny
a pryč jsou, Liběno, tvé sny.

Tam, co všichni rychle běží,
mrtvé tělo dívky leží.
Jerom stál, kde oheň plál,
srdéčko mu zničil žal.
Na větev kabát pověsil
a na stromě se oběsil.

V sutinách našel smrt i táta
a žhář? Ten domů rychle chvátá.
Když dnu noc šlape na paty,
on taky dojde odplaty.
Po svém činu neměl klid,
do řeky šel se utopit.

V městě, kde zvon smutně bil,
rybář se svou dcerou žil.
A tím končím příběh náš,
šťastný buď,kdo lásku máš!