Prázdné lůno

Anotace: stane se...

Slzy bolesti padají na zem,
kde tvoří kaluže smutku,
moře zklamání, oceán samoty.
Lůně matky prázdné vskutku,
a kapičky krve klesají,
na bílý plátna lem.

PROČ?
PROČ JÁ?
PROČ JÁ ZKLAMALA?
PROČ JÁ ZKLAMALA TEBE?
PROČ JÁ ZLAMALA TEBE I SEBE???

Ruka marně vzduchem lapá,
po poháru bolehlavu,
hledající zapomnění.
Svědomí co po mysli se sápá,
sebenenávist,
co v mozku způsobuje zatemnění.

"JSTE V POŘÁDKU SLEČNO???"

Hlavy nad stolem se klonící,
uši šokem zalehlé.
Sál,
po pachu smrti vonící,
oteklá stehna, i okolí k nim přilhlé.

PROTOŽE JSI SLABÁ!!!!

Víčka únavou klesají,
tělo,
prázdnotou a zimou se třesoucí.
Ten vlk v zeleném plášti?
Již odchází,
v ruce málé, mrtvé tělíčko nesoucí.

USÍNÁM A TENHLE SVĚT ALESPOŇ NA CHVÍLI OPOUŠTÍM, SE SVÝM SYNEM SE VE SNU SETKÁVÁM....

"NEBOJ MAMI, PŘÍJDU SI PRO TEBE, BRZY!"