Anotace: ...
...do rozedraných ran padá sůl co v slzy se mění
a na těle zvesela šlapou si otisky zblácených bot...
...prameny vlasů svázané v mřížích chtivého vězení
a uprostřed srdce zabodnutý ostrý mstivý hrot..
...podívej maličká, andělé na nebi létají…
24.12.2006 21:03:00 Buližník
pod jiskrou stromečku
naději, lásku
štěstí snad stopečku
myšlenky které máš
ať se silou pegasů
do veršů poskládáš
múzy sny krásné
k tobě se přitulí
pro tvoje básně
Děkuji za to, že jsem Tě směl číst a přeji spoustu inspirace v novém roce. Měj se krásně Zuzi, Buli :-)
01.11.2006 22:12:00 Dajana
Úplně ten nůž cítím,jak jsi to napsala,ale bude to lepší..určitě!Hodně sluníčka, které ti vysuší slzičky :0))
03.10.2006 07:01:00 Mácha
Omlouvám se ti tuhle jsem našel až dneska.
- na těle zvesela šlapu si otisky zablácených bot- tak to se mi líbí. Prostě umíš. S tím vdáváním no....uvidíme, uvidíme..... :))
02.10.2006 12:47:00 Sunny
Juj, zase všichni smutníte..já jsem už s tím skončila, už jsem byla nějaká celá opuchlá a škaredá, tak jsem si řekla, že se toho smutku vzdám. Dneska jsem mu zamávala a odešel:)) Vyzkoušej to taky Zuzínku:) a krásný den:))
02.10.2006 11:51:00 deuxEm
No, Zuzko, nenacházím slov. Je to prostě...velké, mrazivé, sametové...jaké doopravdy víš jen ty a hodně dobře to předáváš dál.