Až...
Až...
Až hvězdy spadnou a zem se zachvěje
Až krev bohů se začne prolévat
Až padne poslední zoufalá naděje
Až zkáza brány začne otvírat
Až západ slunce bude mít rudý škleb
Až vítr přivane jako ohnivý dech
Až srdce života prorazí černý hřeb
Až zhynou přání ukrytá v snech
Až zazní hymna konce dní
Až křídla nicoty rozvíří strach
Až svá slova sudba naplní
Až zbude kouř, popel a prach
Pak zavřu oči a své nebe zahlédnu,
v něm zazáří tváře, které jsem znal.
Tak naposled ještě k nim pohlédnu,
dříve než v slzách vykročím dál.
Do smutného ticha modlitbu pronesu
Pohladím náhrobků mramor studený
Skrz plamen svíce duši svou přenesu
Vím, že břeh druhý není již vzdálený
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
nevadily by trošku vynalézavější rýmy, ale i tak, atmosféru navodit umíš.
21.11.2007 23:16:00 | kokeš od pana krbce
Kdybys v celé básničce používala to AŽ, tak by se mi to líbilo asi víc, ale i takhle je to dost dobré :)
25.05.2007 19:55:00 | -Jojo-
Dakujem za komentarik..tez milovnicka metalu? ;-)teraz som tu len naskok,ale urco si najdem cas a precitam tvoje dielka :-)
12.02.2007 15:47:00 | gallatea
Mě by dost zajímalo, proč se jmenuješ Ištar a ne třeba
Kálí - bohyně zániku, smrti. Báseň se mi moc líbila.
Neposloucháš náhodou Iron Maiden? Mají podobnu texty.
07.10.2006 14:15:00 | jehlaspichlas
ju, to se mi líbí, téma sice hodně oprášené, ale dokázala jsem se dotknout hloubky, a to je vždycky dobře:O)
05.10.2006 15:35:00 | Markét
