Zřekl jsem se času
jen pro osamění
nemělo však přijít
teď tu je a není.
Zřekl jsem se touhy
jen pro potěšení
pokažená radost
teď tu je a není.
Zřekl jsem se lásky
jen pro ukojení
nepřišla mi plakat
teď tu je a není.
Zřekl jsem se žití
jen pro utrápení
pod kytky jdu ležet
má duše tu není.
to tedy nejsi máš nás, my jsme tady taková mega rodina, mamičky , tatíčci, babičky a dědečci a ségry a brášci... fakt nekecám ...tak pis povídej piš a iš... a toho čeho sis myslel že jsi se vzdal dostaneš neboj
24.11.2009 05:14:00 | Nút
Děkuji za krásně rýmovaný komentář. Osamělý se cítím stále, i když si to možná zaviňuji sám. No co dodat, pod kytky se opravdu ještě nechystám a doufám, že tam brzo neskončím...
07.01.2007 00:31:00 | viki1
Ještě se cítíš osamělý? Nezříkej se času,touhy,lásky, žití.To by pak vážně,musel jít člověk pod kvítí.Ale kdo
tak občas necítí?
10.12.2006 19:26:00 | Lota