Ruiny
Ruiny
Anotace: Odraz mého života
Procházela dívka bledá,
držíc růží kytici.
Procházela u kostela,
v bouři výřící.
Bouře řvala do všech stran,
bičovala dívčí tělo.
Přetvářela každou stráň,
její srdce oněmělo.
Necítila lítost ani žal,
svírajíc růže v náruči.
Co krásné bylo osud vzal,
cestu ji tak označí.
Ruiny mýjí,
v duši prázdno.
Růže svíjí,
rozhlíží se kradmo.
V ruinách stín,
muže stojícího.
Je jako dým,
příbytku bortícího.
Dívčino srdce poskočí,
"Můj milý, jsi to ty!"
Ze své cesty odbočí,
do noční nicoty.
Komentáře (9)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Napiš něco , kámoško 8-D nějké komentíky od týpky co seděla na srazu vedle mě :-D
02.04.2007 15:12:00 | Gabrielle Taroka
... trochu to připomíná Erbena ... při vší úctě to přece jen uměl trochu líp ... líbí se mi hlavně poslední sloka ... tak MAKej ... dí roboti ...
02.04.2007 10:08:00 | JardaCH
teda holka:) někdy se projdem po tom hřbitově spolu..já se budu bát a se budeš smát..:) platí?:)
01.04.2007 19:24:00 | Favi
Úchvatný, dokonce jses už naučila používat jednotný druh rýmu. To je pokrok a velice slibný.
29.11.2006 14:01:00 | Seephiroth
Souhlasím. Je to tak nějak svým způsobem zvláštní. Mám rád tyhle "veselé" příběhy.
29.11.2006 02:47:00 | Istar
