Skrčená naděje v rohu pochybností
znamení pálená zpět do minulosti
Brečíme na hrobech mrtvých komiků
a penězi hmotníme slova proroků
V mlze poznání jak slepci tápeme
zkrs listí podzimní přátele hledáme
a v bažině idejí klesá nám víra
poslední naděje už pomalu umírá
Naděje drží nám
život na vlásku
než smrtka vyzve nás
všechny na procházku
než levitující duše
se k západu obrátí
a moc nad živým tělem
navždy se vytratí
Nechtěla jsem tou básní nikoho přemlouvat, zjistila jsem, stejně jako mnoho jiných, že to nemá žádný smysl, jen tím někoho naštvu.. Doma maso moc nejíme a tak, když se na Vánoce na kuchyňské lince objevily slepičí srdíčka, neubránila jsem se a v duchu přemýšlela, jak doklepala... jen kvůli tomu" ŽE NÁM TO CHUTNÁ..".. To bylo celý, neměla to být osvěta..ale děkuju za komentář :)
31.12.2006 23:40:00 | Dilla