Lidský smutek

Já se nudím,spanile volám,
tichotně žiju a nicotně dýchám.

Tak proč to tak bývá,že uvnitř se skrývá,
ten pocit smutku a žalu?

Nic pro to nedělám,o pomoc nevolám,
pasivně se hýbu,panicky konám...až skonám...

Jsem nový člověk.

Cítím se sqele,každý se směje,
vše jde hned směle,bez potíží a vrás.

Je slunečný svět,nic se neděje,vždyť jsou naděje,
pohoda,klid a spousta krás.

Je to překrásné,ty slova úžasné,
pocity výrazné-vše živé...až po zádech jde mráz...