Anotace: Pro mě tahle věc byla dost emotivní, možná proto, že mám velkou představivost... snad se vám bude líbit, prosím napiště komentář.Díky
Seděla na okně a vítr do vlasů jí vál
dívka s uplakanýma očima
někdo panenku jí vzal
Bílá košilka nožky holé objímá
Tu panenku v níž skryta jest naděj
tu prosbu, co v ní se schoulila...
Po bílé košilce stéká rudá slzy krůpěj
Prosba o odpověď, však nikdo ji nevnímá
Do všech stran křičela
a vzduch nesl těch slov žal
Dívka s uplakanýma očima
možná někdo z vás ji znal...
Sedí tam a je jí zima
déšť hladí ji po vlasech
dívka co lásku teď proklíná
co žila jen v naivních snech
Vítr vábivě v utěšující objetí ji vzívá
dívka s uplakanýma očima
co panenku jí někdo vzal
pozvánku váhavě a se strachem přijímá
Jen kapka krve zbyla
na plátně bílém jako sníh
o naději ona marně snila
V mrtvých očích teď zbyl jen lidský hřích
Pozoruhodné.. Deprese a smutek vyvolané touto básní jsou tak teskné, že to rve člověku i srdce, když se do ní ponoří. Nechat tok slov, aby mne obestoupil, ponořit se do proudu..
17.06.2007 12:12:00 | Stínolez
hodně smutná, ale hodně dobrá..vžila jsem se do toho, což je správný!:)hezky píšeš
16.06.2007 23:52:00 | Barbie_Incident