Ruka tvého přítele
jenž tak hřála na zádech
visí teď u postele
dělá stíny na těch zdech
Po těch zdech snad stéká krev
žalem puká ztěžklá hruď
cítíš uvnitř tupý hněv
ze srdce se stává suť
Čas se od stěn odráží
čeká až se rozložíš
prázdné zdi smrt proráží
už ti nese ten tvůj kříž
Kdyby to tak mohli číst mladosi co si kvůli každé kravině sahají na život.... brrr uplně me otřáslo...
24.11.2009 05:12:00 | Nút