neviditelný

Pozoruju tě, vidím tě a naslouchám tvá slova,
chci se na tebe dívat znova a znova...
Toužím zase uchopit pramínek tvých vlasů,
a vrátit se zpět do těch starých časů..
kdy svět se lepší zdál...
a já se jen tak všemu smál...
a jen tak s myšlenkou tou si hrál...
a nikdo mě nevaroval...
že odejít tak bolí...
a že tahle rána už se nikdy neshojí...
jako trestem mi je trpět dáno,
že pro mne nikdy nenastane ráno...
že tvé slzy nemohu dlaní setřít,
že den tvůj nemohu ti spestřit,
že vedle tebe zatím co ty budeš usínat,
já ten den budu na věky proklínat...