Loďka

Každý máme loďku svou,
plujeme s ní dnem i tmou.
Občas loďka ztroskotá,
moře bere, moře dá.

Plavil jsem se spoustu mil,
na klidném břehu zakotvil.
Ve stínu palmy chvíli spal,
odliv mi mou loďku vzal.

Tak si moje loďko pluj,
v širém moři pozdravuj.
Nechť ti vítr určí směr,
co je první ne vždy ber.

Kdo Tvůj osud loďko tuší,
jsem trosečníkem tělem, duší.
Snad nebudeš bludnou lodí,
kapitán se k Tobě hodí.

Tak si loďko klidně pluj,
trosečníky pozdravuj.
O kormidle se mi sní,
však jiný si Tě přivlastní.