U silnice jen tak stála,
mávaje kabelkou sváděla,
za pět stovek se na mně smála
a dala mi do těla.
Konečně jak muž se cítím,
i s vybílenou šrajtoflí,
otec v ruce se svým pitím,
hází po mně pantoflí.
Prý nejsem hoden jeho jména,
když děvku si kupuju,
holt víš otče, to je změna,
za hrozné mládí děkuju.