Smutná víla

Anotace: Pro smutnou vílu

I Víly mají smutné dny
kdy tančit se jim nechce
Jejich křídla povadnou
a vypadají křehce

Kroky ztěžknou slzami
proplakaných rán
svoje těla zahalí
peřím černých vran

Toulají se po nocích
opíjí se rosou
smutné stopy otisknou
svojí nožkou bosou

A když Víly zarmoucené
potká někdo cizí
může se stát samým smutkem
Víla zcela zmizí

Rozplyne se na červánky
rozfouká ji vánek
Víla smutná rozplyne se
konec, zavře krámek.