zeskalní

chtěli jsme k mrakům
výš než ptáci
možná se dotknout hvězd
společně splynout na oblacích
zbaveni prachu cest
><
chtěli jsme klid jen vánek smělý
v korunách stromů pít
rosu co k nebi nejblíž zraje
co ví jak smutek smýt
><
tu kterou živí slunce pláč
a rychlý vítr leští , hladí
a možná křídla po kapkách
šeptají slůvka co ji sladí
><
chtěli jsme spolu cestou strmou
po hladké skále jít
a na pár chvil kde dá se opřít
si o létání snít.
><
teď se tu skláním nad
nad tvým tělem
a slza hledá kudy ven
v prachu a jehličí
nepřítelem
těch náhod co nám vzaly sen