do písku

do písku

Anotace: ...jen než ho vítr rozfouká nebo tebe ...

 

         držím hrst kamení

        ptáš se  zda hodím

                    dej znamení

     a za to co se nestalo

     mění se skála v déšť

 

úlomky kolem našich očí

letí a šeptají

o ranách co se nehojí

ve spodních vodách pokušení


 

nakreslím do písku tvou tvář

                     pár zrnek

               pihy co ti sluší

              a kdyby smutek

          přesypu ho v smích



vyspím se z bolesti nemožností

     nepochopení

a v tichém slunci

        budu sám

 

jen se vzpomínkou

        že chybíš

Autor poeta, 09.08.2012
Přečteno 392x
Tipy 8
Poslední tipující: gallatea, Linzerka, Radhuza, laludmi, Noc17
ikonkaKomentáře (19)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře

prekrásna,plná obdivuhodných okamihov

16.08.2012 00:56:22 | gallatea

Dakujem pekne :)) nejradeji presypavam smutek v smich .

16.08.2012 01:02:08 | poeta

moc hezká básnička a díky za inspiraci..opět :)

09.08.2012 10:40:19 | Noc17

jéé,ale já nikoho k smutku inspirovat nechciííí.. :)))

09.08.2012 10:42:33 | poeta

..ale já nejsem smutná jen vypsaná jako fixa hodím to do veršů a je to ..:)

09.08.2012 10:43:47 | Noc17

chybíš ...

a v srdci bude navždy malé bílé místo

kam ses vryl

a pak ses někam schoval

snad pod tu tíhu kamenů

snad jen za neupřímná slova

v očích mám slunečnice

ty cos mi natrhal

a v každé ruce kámen z půlměsíce

méně je někdy více

lásko....

tak mažu to srdce co jsem Ti nohou do písku malovala

a dýchám si do dlaní

..svobodná

už ne Tvá

něžnosmutně sama

09.08.2012 10:39:17 | Noc17

to bílé místo někde vzadu
to tajné
plné kamení
co před tvůj dům
snad v marné touze
dej mi znamení

ať v dechu nočním
měsíc touží
a tichý vítr může lhát
pak postavím ti chladnou pevnost
v ní v klidu sama
můžeš spát

09.08.2012 10:49:02 | poeta

v tom chladném tichu oblečená

usnu

nebo ne?

a na pokraji snu a bdění

za paprskem slunce

jež z mlhy svůj svět vykouzlilo

ten svět, v němž ničeho není třeba litovat

a ano tam na pokraji snu a bdění

v tom malém bílém místě plném

pavučin a oblázků

navždy tě budu milovat

a budu chtít dýchat pro lásku

pro tu, kterou stihl si mi dát...

09.08.2012 11:04:49 | Noc17

A že se blíží čas obeda
povinnost na me doseda
zazehnu plamen olej syci
a lakam deti na kralici
par rajskych mrkev na platky
Koukejte vypnou pohadky
ten starsi priboru se zhosti
Prcek pak talir na pripadne kosti

09.08.2012 11:10:32 | poeta

tak to vám přeji dobrou chuť

jen tu bábu z pohádky neprobuď

dej si do pusy dobroty

ať přepereš ty holoty

co princezny chtěj uloupit a pak jim krkem zakroutit....

a když to zbaštíš hned

budeš mít svaly jako lev

pak na tatínka z poličky

vemeš si dřevěné kolíčky :)

09.08.2012 11:19:19 | Noc17

Já to dětem vyřídím:-) a koukám že jsi na jejich straně. safra:-D

09.08.2012 11:21:36 | poeta

..ale néé jem jsem upozornila na lokaci munice toť vše :)

09.08.2012 11:24:44 | Noc17

No právě.. Bojová taktika prozrazena nepříteli.. už jsem jí dostal za ucho :-)
Ale já se nedám,opětuji palbu a vítěziím

09.08.2012 11:53:06 | poeta

..no tak vidíš jaký jsi revanšista :)

09.08.2012 13:14:34 | Noc17

Nemohl bych byt prosim neco jineho pls :))

09.08.2012 13:49:39 | poeta

tak joooo :) klidně :)

09.08.2012 14:05:46 | Noc17

Jsi hodná.. budu obsluha katapultu ale neboj budu mířit jinam:-):-)

09.08.2012 14:31:50 | poeta

..v tom případě chci být obsluhou polní kuchyně..katapult to budem vařit..asi kance :)

09.08.2012 14:32:53 | Noc17

Třeba sestřelim zásobovací letadlo:-) a budete všeho dost..

09.08.2012 14:41:41 | poeta

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí