Přiznání
Přiznání
A byly dny dlouhé, bez příběhu,
A dny ty nejkratší,
Však všechny nás pojily v jednu nit.
Dnes s očima sklopenýma,
Svou vinu v srdci nosím,
A pláču nad břitvou, jež roztrhla ji.
A byly sny zlé, snad noční můry,
A sny plné smíchu,
Však společně byly v noci uspávány.
Dnes s očima sklopenýma,
Svou vinu nosím,
A pláču nad rukou, jež zničila je.
A byla to srdce nadevše jiná,
Však pos tejném volala,
Dnes s očima sklopenýma,
Tiše nosím svoji vinu …
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Hezká, ale smutná báseň. Přestaň se trápit. Ať se stalo co se stalo, nikdy to už nevrátíš. Důležité je, ale co si člověk uvědomuje a z toho si pak vezme ponaučení. I na té nejhorší situaci se dá vždy najít něco pozitivního. To je život. Věci se nedějí jen tak. Vše má svůj důvod. Třeba , jít dál.
02.09.2012 12:33:56 | korzar
Dílko není špatné. Možná by si zasloužilo více slovní barevnosti. Ale chápu, že jde hlavně o emoce a vypsání se...
Tak ať se daří.
01.09.2012 17:47:31 | Gregy
