spoutaná

Anotace: o vězení z předsudků, pocitů a citů

Na věky strachem poutaná,
jak srna v zubech smečky vlků,
lovná zvěř, lovci uhnána,
zvoucí zlé stvůry do útoku.

V zajetí cizích pohledů,
vězení s mříží z odsouzení,
provaz, jenž přervat nesvedu,
byť mnohé je, nic vlastně není.

V řetězech, jako pouhý stín,
na slzách, místo na polštáři,
ne, už se ani nebráním,
proč ještě vůbec hledat záři?