Písmenkové rýmování

Víla Verča volnost vzývá,

očima se opozdívá,

plno pláče, polní ptáče,

nedoskáče... Nedoskáče...

Samý smutek, slané slzy,

bude blaze, bude... Brzy...

Každý kouzlí krásný konec,

zas zní zvukem zlatý zvonec...

Zvoní, zvoní pro Zlatušku,

míjí malou, modrou mušku.

Nepochopí nikdo nic...

Vzlyká víla víc a víc.