Bolavá srdce

Poslední vločka sněhu

taje mi na dlani,

po kouskách lovím něhu

z hlubin oceánů,

toužením spoutaná.

Útržky cizí lásky

na rozích posbírám,

když shodí masky

veselí tanečníci

z karnevalů.

Nitkami pavučin,

předených ze stříbra,

lovit se naučím

prchavé okamžiky

stydlivé upřímnosti.

Chladný půlnoční sníh

zkrášluje nevinností

lesk šatů tanečních,

jež ve tmě svlékají

bolavá srdce.