Stmívání života

Anotace: Když je člověku nedobrovolně zkrácen život vinou svého vlastního chování...

Nač ten jekot,
nač ten pláč,
Tohle jsi chtěl?,
nemáš zač!

Nevstávej už,
jenom kleč,
polkni lítost,
do dlaní breč.

Ostří nože,
na šíji chladí,
za malou chvíli,
rudá nevadí.

Chovat ses měl
k lidem lépe,
přemýšlet jak
srdce tepe.

Nestojíš ani
za prázdná slova,
nebudeš mít
šanci znova.

Zalitý krví
nicotný svět,
na věži právě
odbilo pět.

Krvavé dlaně
upustí nůž,
pocity viny
do smrti už.