Jen čtyři stěny
poseté vzkazy,
ženskými steny,
nářky, z nichž mrazí.
Čtyři zdi pokryté plísní,
u kabelu s žárovkou
noční motýli se tísní,
roztoč putuje pohovkou.
Lačně hlodá zub času,
nábytek zdoláván je larvami.
Múzy umírají na Parnasu,
malíř pohrdá barvami.
Zbyla jen stupnice šedé,
pološero, šero, příšeří.
Pomalu trávím se jedem,
zasněně vstupuji do dveří
vedoucích do NEZNÁMA…
Tak tahle se povedla...konečně něco, co nme dnes oslovilo...:-) Díky.
09.11.2012 23:32:43 | Robin Marnolli