odchody

Dělám že nevidím

ty tvoje odchody do nocí
s pohaslou vírou v dobro
bezmocí temnou

krvavé návraty nad ránem
slepené zaschlou krví
a otázky mé
co se vznáši
rukou odháníš


snad pláčem
každý v jiném rohu
zatímco zní nám tichý gong

já ještě mohu

sem tam se ptám
jestli najdeš v sobě místo
co bylo krásné
co tě láká
k návratům

pod náš strom
na louku osamělou
na záblesk jiskry ve tvém oku
první dotek
pusu smělou

Jenže ty spěcháš od svého těla
tak pravidelně
jak dokáže to jenom pláč
co chladí tmavou desku s jménem

jménem tvým
pod smutnou rytinou

a já jen klečím
povadlá s kyticí co svírám
nehybná

dělám že nevidím ty tvoje odchody
s vírou v návraty